Letní sucho odhalilo neznámou tvář Stonehenge. Byla to záhada, jež fascinovala vědce i nadšence po staletí. Tvořily obří monolity Stonehenge úplný kruh, nebo ne? Díky letošnímu suchému létu v Británii se tuto hádanku podařilo rozluštit.
Nálezem tří germánských hrobů pod Kunětickou horou se můžou pochlubit pardubičtí archeologové. Vzhledem k tomu, jak vzácné jsou v oblasti takzvané žárové hroby germánských bojovníků, znamenal nález veliké překvapení.
Vědci tvrdí, že Stonehenge původně sloužil jako hřbitov pro elity. Tým britských vědců přišel s novou teorií, podle které se pod monumentem Stonehenge nacházelo ještě před jeho vznikem pohřebiště pro významné rodiny. Výsledky studie jsou založeny na analýze zpopelněných lidských ostatků z tohoto pohřebiště pocházejícího z období kolem roku 3000 před naším letopočtem.
Vědci tvrdí, že našli místo, kde byl ubodán Julius César Španělští vědci objevili v italské metropoli přesné místo, na němž před 2056 lety klesl ubodán vládce starověkého Říma Julius César.
V posledním desetiletí došlo i u nás k velkému rozvoji tzv. archeologických skanzenů, které bychom obecně měli řadit do velké skupiny muzeí ve volné přírodě (open air muzeum).
Již dvě století nacházejí lidé v rašeliništích severního Německa, Dánska, Anglie a Irska mumie lidí z doby železné. Zdá se, že obyvatelé severozápadní Evropy měli před dvěma tisíci let podivný zvyk zabíjet vybrané muže, ženy i děti a házet jejich těla do bažin, kde je kyselé prostředí dokonale konzervovalo.
Nález džbánu s tisícovkami historických stříbrných mincí v mnohamilionové hodnotě zatajil v roce 2010 devětatřicetiletý muž, který jej objevil v lese na vrchu Zlatník u Boskovic. Policie před několika dny dokončila velmi neobvyklý a složitý případ přečinu zatajení věci a podílnictví nálezce i sběratele z Brněnska.
K čemu sloužil Stonehenge? Konečně jsme na to přišli, tvrdí vědci. Britská kulturní organizace English Heritage (Anglické dědictví) tvrdí, že odhalila funkci slavného monumentu Stonehenge.
Praha–Bubeneč: Pražská čtvrť Bubeneč je od 2. poloviny 19. století známa jako bohaté archeologické naleziště. V době výstavby dnes již zaniklých továrenských areálů a jejich pozdějšího nahrazování obytnou zástavbou zde byly zaznamenány nálezy prakticky všech pravěkých kultur, se kterými se setkáváme v Praze a jejím okolí. Právě minulá intenzivní výstavba vedla současné archeology k představě, že zdejší archeologický potenciál je již vyčerpán a že lze jen stěží očekávat významnější objevy. Zdroj: Tisková zpráva Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i.