Nejenom s rozvojem pokročilejších způsobů obchodu či směny, kde věci každodenní potřeby byly stále více chápány měřítky skutečné hodnoty, ale (především?) v souvislosti s manipulacemi při kultovních obřadech, kdy nutně musely být k dispozici větší hodnoty v co nejmenší formě, vyvstala u Keltů v Čechách potřeba konvenčně označovaných (ražených) kotoučků ze zlata.
Dne 11. nebo 12. června 1771, kdy deště zvedly hladinu místního potůčku, vyplavila voda z podemletého břehu bronzový kotel plný zlatých keltských mincí – duhovek.
Jednou z nejdostupnějším surovin, která byl používána, bylo dřevo. Dřevo bylo využíváno v různých podobách - na topení, na stavbu konstrukcí obydlí a hospodářských domů, ohrazení osad, budování hradeb, výrobu dřevěného uhlí, konstrukce stěn z proutí, studní, násady na nástroje, nářadí, pro výrobu štítů, pletení z proutí, výrobu rakví, atd.
Základ štítu tvoří dřevěná deska, zhotovená z jednoho kusu dřeva, nebo klížených štípaných prken (nález z La Téne či v Hjortspringu), či přepychovější z klížených, křížem překládaných dýh (nález v Káhiře).
Kámen je materiál využívaný především ke stavbám opevnění, občas také ke stavbě části obydlí, kamenné podezdívce. Dále byl kámen používán k dláždění, štětování cesty (Staré Hradisko), k výrobě kadlubů, brousků a žernovů.