Altenburg u Niedensteinu (D) - oppidum
Keltské oppidum Altenburg u Niedensteinu, Německo
Encyklopedie Keltů a jejich života: 1 Keltové | 2. Sídla Keltů | 3. Řemesla a činnosti Keltů | 4. Cestování Keltů | 5. Společnost Keltů | 6. Duchovno Keltů | 7. Lokality - nálezy Keltů | 8. Současnost Keltů | 9. Literatura Keltové | Lexikon Keltové | Keltové - struktura encyklopedie | Keltský kalendář | Keltský stromokruh
LT A - Latén A, časově období 480 – 390 př. n. l., časný latén | LT B - Latén B, časově období 390 – 260 př. n. l., starý latén | LT C - Latén C, časově období 260 – 110 př. n. l., střední a mladý latén | LT D - Latén D, časově období 110 – 9/6 př. n. l., pozdní latén
Keltské oppidum Altenburg u Niedensteinu, Německo
Místní jméno z Ptolemaiovy mapy ze 2. století našeho letopočtu, umisťované sotva oprávněně do oblasti západně od labské průrvy, není asi odvozeno z keltských jazyků.
Někteří badatelé název tohoto horstva uvedeného na Ptolemaiově mapě ze 2. století n. l., hledaného v několika oblastech střední Evropy (např. Smrčiny, Beskydy, Jeseníky), pokládali "za čistě keltský". Jiní shledávali v první složce názvu keltské adjektivum "jasanový" a v druhém podstatném jméně germánský výraz "hora nebo hrad". Umístit Askiburgijské hory není patrně možné.
Babice 1-2
Babín 1-2 zničené hradiště?
Babín 3
Bězdědovice jsou známy nálezem depotu železných předmětů v roce 1997.
Železná součást koňského postroje, zlatá mince - velký statér mušlovitého typu o váze 7,3 g, Paulsen 339, LT C/D1
V roce 1975 zde byla prozkoumána nehrazená osada - usedlost.
V období mezi koncem 5. a počátkem 4. století př. n. l. přešly velké skupiny Keltů v několika vlnách Alpy. Jejich příchod změnil rámec populace v celé severní Itálii a nejenom to. Brennovi Senoni, jak uvádí antické zdroje, dokonce vyplenili v roce 387 př. n. l. Řím.
Kolem roku tedy 350 př. n. l. Felsinu obsadil keltský kmen Bójů. Obchod se zastavil, etruské město padlo, stala se z něj bójská Bona, tedy "osada", "základna", "bašta".
II. Jak se Bójové dostali do Itálie
Podle římského historika Tita Livia Keltové přišli v několika skupinách. Ty překračovaly Alpy postupně jedna za druhou, a také různými směry. Samotný název „Alpy“ je vlastně obecné označení velehor, který pochází z keltského výrazu „alp“, což znamená „vysoké horstvo“. Belovesus, který celý přesun zahájil, měl s sebou pouze Insubry, kteří byli v Itálii první.
III. Zánik Galie Předalpské a archeologické nálezy
Území Bójů, jejichž populace byla podle historických zdrojů rozdělena na 112 kmenů, se v Předalpské Galii táhlo směrem na západ až k Parmě, směrem na východ se dotýkalo starobylé cesty Utis (Montone nebo Ronco Bidente) a směrem na sever dosahovalo až k Pádu.
Jestli se prvotní zájem archeologů obracel k památkám jednak atraktivním a jednak významným pro stanovení chronologické posloupnosti, totiž k pohřebištím, a zároveň registroval monumentální stopy lidské činnosti v podobě hradišť či mohyl, výzkum sídlišť, tedy vesnic, zůstával dlouho na okraji zájmu.
V roce 2015 Před výstavbou nákupního centra Kaufland na podzim roku 2015 byl proveden záchranný archeologický výzkum. Období doby laténské.
Za humny obce "hned za stodolou v blízkosti Zpustlého zámku v Kouřimeckém revíru, tedy na neznámém místě západně od obce, došlo k objevu bohatého hrobu z konce 5. až počátku 4. století.
Největší a navíc systematicky prozkoumané keltské pohřebiště na Moravě.
Při budování obří protipovodňové hráze nad místní částí Čelechovic na Hané – Studencem, přineslo velmi cenný archeologický název. Vykopávky odkryly pozůstatky jedné z největších keltských osad na celém území Moravy.
Na poli u JZ okraje obce vlevo od silnice Ledčice - Černouček byl letecky zjištěn hrob ve čtvercové ohradě o rozměrech 12 x 12 metrů.
Hradisko na jižním okraji Drahanské vrchoviny je známo již od 80. let 19. stol., díky nálezům typické keramiky bylo však považováno za slovanské. Teprve později byly zde nalezeny i střepy z laténského období a lokalita byla označena jako oppidum - avšak rovněž mylně.
Oppidum ležící v nadmořské výšce 460 m na vysoké plošině obtékané řekou Chrudimkou. Objeveno v lednu roku 1847.
Hradiště o rozloze zhruba 34 hektarů s akropolí, předhradím a zvláštním opevněním pramene, zvaně Prasečí rynk, bylo v souvislosti s až 14 m vysokými valy označeno za „nejmohutnější v Čechách".
Líbí se vám naše činnost? Děkujeme za každou Vaši podporu. Podívejte se na informace pro sponzory a dárce, jsou zde. Pro dobrovolníky jsou info zde, děkujeme. Seznam dárců. Budete-li chtít přispět, můžete tak učinit na uvedená čísla účtů, děkujeme.