Chlum u Rokycan - mohyla
Mohyla o průměru cca 13,5 m
Encyklopedie Keltů a jejich života: 1 Keltové | 2. Sídla Keltů | 3. Řemesla a činnosti Keltů | 4. Cestování Keltů | 5. Společnost Keltů | 6. Duchovno Keltů | 7. Lokality - nálezy Keltů | 8. Současnost Keltů | 9. Literatura Keltové | Lexikon Keltové | Keltové - struktura encyklopedie | Keltský kalendář | Keltský stromokruh
LT A - Latén A, časově období 480 – 390 př. n. l., časný latén | LT B - Latén B, časově období 390 – 260 př. n. l., starý latén | LT C - Latén C, časově období 260 – 110 př. n. l., střední a mladý latén | LT D - Latén D, časově období 110 – 9/6 př. n. l., pozdní latén
Mohyla o průměru cca 13,5 m
Devín - opevněné keltské sídliště, kde se setkal svět posledních Keltů a prvních Římanů a Germánů.
Les V Rybničkách prohlédl v roce 1935 Jaroslav Böhm a napočítal 70 mohyl bez kamenů. Výkopy proběhly v letech 1939-41.
Nejvýnamnější ze sídlišť odkrytých při záchranných výzkumech vyvolaných stavbou vodního díla u Nových Mlýnů pod Pálavou.
Plán časně laténského dvorce
Gundestrup (Dánsko) - nález drahocenného pozlaceného stříbrného kotle s vyobrazeními keltských bohů (?) a snad navzájem spolu souvisejících mytologických scén. (3. až 2., možná i 1 st. př. n. l.).
V prosinci 2014 náhodně v zemi objevil nálezce Miroslav Brázdil železný meč délky 70,5 cm a šířky čepele 5,5 cm, který pochází z doby laténské (450 př. n. l. – přelom letopočtu).
Nález pohřebiště z doby laténské
Mohyla o průměru cca 25 m s dřevěnou komorou a bohatou výbavou
Nehrazený rovinný areál z laténské doby objevený v roce 2002.
Nejvýznamnější nálezem je jistě ucho konvice se znázorněním akrobata.
V obecném povědomí je druhé moravské oppidum jistě velmi výrazně zapsáno, nikoli ovšem jako archeologické naleziště, ale jako poutní místo. Mezi archeologickou obcí však je Hostýn znám jako významná pravěká lokalita v prostoru Moravské brány, která díky své poloze hrála rozhodující roli na severojižní spojnici mezi Moravou a Slezskem, resp. (v širším měřítku) mezi Baltem a Adrií, tedy na trase označované jako Jantarová stezka.
Až do roku 1858 stály v poloze Na Dolinách (jihovýchodně od obce a jižne od silnice, nedaleko od obce Zátaví-Písek, 1,25 km JN od kapličky v obci) dvě mohyly o průměru zhruba 40 x 20 m a dvoumetrové výšce.
Popis lokality
Významný nález v mohyle - úžasná železná sekyra s bronzovou rozšklebenou dračí tlamou se po více než 2500 letech dostala na světlo světa při archeologických vykopávkách mohyl v Rudickém lese u hájovny Bezděkov v letech 1903-05.
Při výkopech v blízkosti trati Praha-Česká Třebová byly porušeny četné pravěké objekty, zejména v úseku mezi Klučovem a Českým Brodem.
Hradisko na samém okraji keltského osídlení. Pocházejí z něho nálezy na základě kterých může lokalita být označena za oppidum, stejně tak však by mohla být považována za hradisko púchovské kultury, rozšířené v kopcovitém terénu východní Moravy.
V bojovnickém hrobu č. XX byl mimo jiné nalezen pseudoantropomorfní mečík u jenž je na bronzové středové objímce výrazná časně laténská výzdoba tvořená úponkovým motivem v tzv. waldagesheimském stylu.
Roku 1955 byl v jednom z kostrových hrobů nalezen pseudoantropomorfní mečík.
Nález kompletního ketského ženského opasku.
V květnu 2016 byly v lese na Kunštátsku náhodně nalezeny kusy bronzových řetízků. Nálezce kontaktoval Muzeum regionu Boskovicka, kde bylo zjištěno, že se jedná o unikátní kompletní opasek z doby laténské.
Líbí se vám naše činnost? Děkujeme za každou Vaši podporu. Podívejte se na informace pro sponzory a dárce, jsou zde. Pro dobrovolníky jsou info zde, děkujeme. Seznam dárců. Budete-li chtít přispět, můžete tak učinit na uvedená čísla účtů, děkujeme.