Opařany - mohyly
O objev mohyly z přelomu 6. a 5. století o průměru 12 metrů, obsahující zlaté předměty, se zasloužil hajný, který z ní vybíral kámen.
Encyklopedie Keltů a jejich života: 1 Keltové | 2. Sídla Keltů | 3. Řemesla a činnosti Keltů | 4. Cestování Keltů | 5. Společnost Keltů | 6. Duchovno Keltů | 7. Lokality - nálezy Keltů | 8. Současnost Keltů | 9. Literatura Keltové | Lexikon Keltové | Keltové - struktura encyklopedie | Keltský kalendář | Keltský stromokruh
LT A - Latén A, časově období 480 – 390 př. n. l., časný latén | LT B - Latén B, časově období 390 – 260 př. n. l., starý latén | LT C - Latén C, časově období 260 – 110 př. n. l., střední a mladý latén | LT D - Latén D, časově období 110 – 9/6 př. n. l., pozdní latén
O objev mohyly z přelomu 6. a 5. století o průměru 12 metrů, obsahující zlaté předměty, se zasloužil hajný, který z ní vybíral kámen.
Žárová nekropole z 2. stol. př n. l. byla prozkoumána J. Poulíkem v r. 1936. V 35 hrobech byly uloženy spálené kosti spolu s předměty a nádobami, které rovněž prošly žárem pohřební hranice.
Praha 5-Stodůlky v laténu mají zatím šest lokalit s laténskými nálezy.
Na území obce Prášily v blízkosti řeky Křemelná ve vývratech stromů byl objeven rozsáhlý soubor keramiky z doby laténské. V následně provedené záchranné sondě archeologové našli další četné nálezy.
V r. 1868 při těžbě dřeva v lese na poblíž obce Ptení byl nalezen bronzový depot.
Snad nejznámější nález spojovaný s touto obcí je pozdnělaténský depot, na katastru obce se však nachází řada dalších významných laténských nalezišť (především sídlištního charakteru, ale i hrob a ojedinělý nález mince).
Radovesice (podle Waldhausera et al 1993)
Záchranný archeologický výzkum v roce 2019 - nález římské mince datované do 2. století před naším letopočtem
V roce 1928 byl nalezen zlatý statér, mince přechodného typu mezi Athena-Alkisa mušlovitými ražbami asi ze 2. století.
Lokalita Hůrka je známa výskytem 44 mohyl.
Oppidum, ležící na východním okraji Drahanské vrchoviny, náleží k ne známějším a nejdůležitějším keltským lokalitám na Moravě a významny i v širším středoevropském prostoru. Místo je známo již od středověku a to nálezy jantaru, ktery se zde vyskytuje v hojné míře.
V roce 2015 byl objeven unikátní soubor keltských předmětů.
Nejslavnější keltské oppidum Čech
Hradiště Svržno se nachází na katastru obce Hostouň (okr. Domažlice, Plzeňský kraj). Hradiště vzniklo na sklonku doby bronzové a vyhořelo po roce 500 př. n. l.
Ve Švýcarsku byl objeveno 293 stříbrných keltských mincí v obci Füllinsdorf v kantonu Basilej venkov na severozápadě země. Vědci označili nález za švýcarský objev století. Mince byly rozptýleny na ploše 50 metrů čtverečních. Pravděpodobně ale byly do země uloženy pohromadě. Zakopány měly být kolem roku 80 nebo 70 před naším letopočtem.
Nejjižnější a z hlediska fortifikačního umění nejpozoruhodnější z dosud u nás známých keltských oppid vyrostlo na ostrohu na levém břehu řeky Vltavy a pravém břehu vodnatého Křemžského potoka. Na protilehlé straně potočního údolí se nachází trosky v jižních Čechách známého hradu Dívčí Kámen.
Tuněchody (okr. Chrudim) - sídliště Keltů ze 3.-1. století př. n. l.
Další poklady vydalo také naleziště v Týnci nad Labem, kde archeologové už několik let pracují na odkrývání pozůstatků osídlení z doby železné.
Líbí se vám naše činnost? Děkujeme za každou Vaši podporu. Podívejte se na informace pro sponzory a dárce, jsou zde. Pro dobrovolníky jsou info zde, děkujeme. Seznam dárců. Budete-li chtít přispět, můžete tak učinit na uvedená čísla účtů, děkujeme.